procházeje s odstupem, odpovím Knihovníkovi ještě jednou, snad bez čtverečků:
Knihovník píše:Jenom bych rád řekl že to že se nejmenoval původně Necronomicon, neznamená že jej tak nenazvali ostatní, pro které byla latina příhodnější.
Člověk, který nazve babylonský text Necronomicon, je magor.
Ve středověku nebylo starobabylonských textů, a tudíž nebylo třeba je tak pojmenovávat.
Jakmile se oblevily podobné texty zásluhou archeologů (19. století, možná už 18.?) na scéně, nebyl žádný důvod je přejmenovávat, že "je to příhodnější". Vědci dávají starým textům jména většinou nudně technická (číslo xxx), nebo podle místa či uložení nálezu (papyrus Leyden), nebo podle nálezce.
A ještě k tvému že každý znalec magie se tomu vyhne velkým obloukem, tak všichni současní mágové pracují s teoriemi a s případnými rituály, při těch může dojít k různým pocitům a výjevům, přeci jenom to jedinec prožívá...
Magie je velmi citlivá záležitost; věda ji odmítá jako celek, a mág se vystavuje společenskému posměchu, pokud je to o něm známo.
Za tohoto stavu věcí je v magii velmi důležitá důvěra - mezi lidmi i k moudrostem z knih. Pokud je na knize patrná neupřímnost už z návzvu, je to první varování. Mágové se mýlí (často), ale nesmí lhát - tím je jejich snažení ztraceno dřív, než se začne.
Věř mi, nebo nevěř. Ale taková je moje zkušenost.
Nechci říct že magie možná není, nejsem skeptik, ale nelíbí se mi když někdo odsuzuje jednu teorii, když je tolik teorií a nikdo neví které jsou správné
Odsuzuji teorie, které jsou zjevně nesprávné. Život je krátký, a člověk se může vyhnout spoustě omylů už dopředu.
kdo ví třeba Necronomicon existoval, a třeba ne
Zjevně jsi nečetl, co jsem tu psal. Necronomicon neexistoval, a může se o tom každý snadno přesvědčit.
Prosím neodsuzujte jiné teorie, protože pravda je skrytá
Nemohu jinak, než odsuzovat zjevné nemožnosti; a věřím, že tím někomu ušetřím čas.
Jakýkoli projev myšlení znamená výběr a zavržení cest, kterými se nevydám.